Rostislav Homola

Pochází z oblasti Bílých Karpat na pomezí Moravy a Slovenska. Prošel profesemi závozníka, pomocného dělníka, mistra i stavbyvedoucího. Po ukončení studia teologie sloužil jako pastor v Benešově, Vlašimi, Táboře, Mostě a Chomutově. Procoval jako terapeut pro drogově závislou mládež, lektor pro nezaměstnané a středoškolský učitel na gymnáziu v Písku. V posledních deseti letech vede Oddělení spirituální péče v Nemocnici Písek. Je ženatý a s manželkou mají tři dcery.

„Je třeba dvou let, než se naučíme mluvit.

A padesáti, než se naučíme mlčet.“

Ernest Hemingway

Jako pastor jsem se musel naučit mluvit. Jako nemocniční kaplan se už jedenáct let učím mlčet a naslouchat, což je daleko těžší. Díky tomu ale mnohem více cítím hlubokou a opravdovou touhu každého člověka po něčem, čeho se může chytit, držet, a co ho v životě nezklame.

Když dávní mořeplavci ztratili kontakt s pevninou a ocitli se na otevřeném moři, mohli zvednout hlavu a pohlédnout vzhůru. Postavení jednotlivých hvězd, které zářily na noční obloze, určilo nejenom jejich polohu, ale ukázalo i správný směr, který je bezpečně dovedl do přístavu. V mnohém jsme jako ti dávní mořeplavci – často až dětsky bezmocní – vyhlížející jasné hvězdy, podle nichž bychom se zorientovali. A protože jsme všichni na stejné palubě, i já jsem dlouho hledal ty správné hvězdy, které mě nezklamou. Zjistil jsem, že ony svítí už dávno nejenom pro mě, ale pro nás pro všechny…